3.díl- JANA JE MRCHA!
Zuzka volá
Zo: Hele Zuzko, mohla bys přijít za mnou do práce? Mám tady těžký nákup a neunesu ho.
Z: Jo, jasně. Hned sem tam.
Zo: Hej, seš tam ještě?
Z: Jo, potřebuješ ještě něco?
Zo: Až tam pudeš, vem to přes park, aspoň vyhodíš ty odpadky.
Z: Mamíí, není toho moc? Nojo, no.
Zo: Já vim. Ty si moje zlato.
Z: Jo ale už se přestávam zlatit.
Zuzka v parku
Z: Bože, kde sou zase ty kontejnery? A jo, támhle. Ale né. Vždyť to je přece Jana a Lukáš! Pane jo. Ta Jana je ale mrcha. To musim říct Verče. Ale nejdřív du za tou mámu.
Druhý den ve škole
Z: Verčo, chceš někoho nenávidět do konce života?
V: Koho?? Co blbneš? Proč?
Z: Tak jó nebo ne?
V: Samozřejmě že ne, ale proč?
Z: Teď se podrž.
V: Čeho?
Z: Nevim, třeba stolu. (Verča se chytne stolu)
V: No tak se držim, co teda?
Z: Dobrá... Hm, tak ti to řeknu. Jana chodí s Lukášem. (Verča se pustí stolu a spadne na zem)
V: Co?? Jakto?? Proč? To si vymýšlíš, ne?
Z: No jasně. Necham tě kvůli tomu spadnout na zem. Fakt. I sem si je vyfotila. (ukáže Verče fotku)
V: To snad není pravda?! To je fakt taková mrcha?
Z: To sem o ní řekla taky. A pro změnu si dneska nepřijde do školy. Ale budem dělat jakoby se nic nedělo, jo?
V: Jo, budu se snažit. (Lukáš přichází)
L: Čus holky. Nemohla byste jedna z vás donést Janě úkoly? Má prej horečku nebo co, jak mi psala.
Z a V: Jo, my k ní zajdem.
L: Tak dík.
Po škole
V: Fakt za ní pudem? Mně se tam nějak nechce.
Z: Dyť sme jí to slíbili. Mně se tam Vero taky nechce. Ale vzpomeň co sem říkala, máme dělat jako by se nic nedělo. Tak už poď.
V: Tak jo, no.
U Jany doma
ŤUK, ŤUK (Jana otevře dveře)
J: Jé, ahoj holky, nesete mi ty úkoly?
Z: Jó, tady je máťa a čéjina.
J: Díky. CRRRRRR (mobil) Jé, sry, zvoní mi mobil. (přivře dveře)
Z: Co když jí volá Lukáš?
V: To nevim ale můžem poslouchat.
Z: Tak jo, bude vzrůšo. (poslouchají)
Z: Slyšim jenom nějaký...jo, dneska můžu...Stav se...Taky tě miluju...Tak pa...Nechceš vědět co teď řekla?
V: Chci, co?
Z: Řekla: Tak pa Luky. Asi víš koho myslela.
V: Jo a jestli okamžitě nepudem tak jí dam do držky.
Z: Chmm:) Tak dělej, dem (rychle odejdou a Jana přichází)
J: Holky, haló, kde ste?
Po chvíli
J: Doufám, že neslyšeli můj rozhovor. To by asi věděli to, co nemají. Sakra!
Sakra. I to si Verča říkává po večerech a přemýšlí proč zrovna ona má tu smůlu. Ale co když se stane něco co tuhle situaci změní?
pokračování příště...
(napsala Zuz♥nka)
